Chomutov je srdcová záležitost. V záchranu furt věřím, říká brankář Charvát

Je chomutovským odchovancem, ale do svého rodného města se vrátil po zkušenostech v teplické mládeži, ze které se dostal i do mládežnické reprezentace. Nyní se Radek Charvát dostal do pozice jedničky klubu, naposledy pomohl chycenou penaltou k bodu z Hostouně. Jak se mu chytá, co pro něj Chomutov znamená a jak vidí aktuální situaci klubu?

Ve druhé polovině sezony se z tebe stala jednička. Jak tuhle roli bereš? 
"Jsem rád, že dostávám více šancí než v první polovině sezóny a že mohu chytat . Neřekl bych úplně, že jsem jednička, nechci to tak brát. Jsme tam se Stráňou. Když dostanu šanci, tak se jí snažím splatit na 100 %. Snažím se udělat všechno pro to, aby se udělaly body. Chci, aby bylo vidět, že jsem do toho dal všechno." 

Vrátil ses domů, tak je pro tebe chytání v Chomutově něčím speciálnější?
"Je to pro mě určitě speciální tím, že tady bydlím a že jsem tady s fotbalem začínal. Je to takový bonus, že mohu chytat zrovna tady. Je to ale zároveň úplně něco jiného než když bych působil jinde. Ty zápasy beru úplně jinak, ke klubu mám vztah a je to srdeční záležitost."

Nicméně teď se vám nedaří, co je špatně a jak to ty osobně bereš? 
"Tabulkově to vypadá špatně a dva body ze sedmi odehraných zápasů je prostě málo. Na druhou stranu v zápasech, kde jsme dostali červenou kartu, se daly uhrát body. Máme šance, ale nedokážeme je využít a pak je těžké někde nahnat body. Zároveň dostáváme góly z hloupostí, prostě takové jednoduché góly. Já věřím, že se to zlomí a začneme naplno bodovat. Pořád věřím v záchranu a že chytíme nějakou vlnu výher."

Pro tebe je to skok z páté do třetí ligy. Jak moc velký rozdíl to je? 
"Je to samozřejmě velký skok, ale zároveň jsem pátou ligu chytal v době, kdy jsem vycházel z dorostu. Šel jsem do dospělého fotbalu jako nezkušený brankář a nevěděl, co čekat. Byl jsem rád, že jsem mohl chytat a že jsem nabral zápasovou praxi. Pak přišla domluva s Chomutovem a bylo jasné, že to bude skok. Zároveň jsem si chtěl ukázat, zda na to mám. Teď už mám nějaké zkušenosti a určitě to rozdíl je. Ve třetí lize jsou už velmi dobří fotbalisté a jde to znát. 

⁠Jak se cítíš v celkem mladém kolektivu? S kým si nejvíc rozumíš? 
"V týmu se cítím dobře a neřekl bych, že by tam byla nějaká negativita. Všichni drží při sobě a starší se nad ty mladší ani nějak nepovyšují. Mělo by to tak vypadat i na hřišti, bojovat jako jeden tým, aby přišly výsledky. Musíme makat a bojovat jeden za druhého a nějak se semknout. Nejvíce si rozumím se Šrajnym (Filip Schreiner, pozn. redakce)."

⁠Naposledy jsi chytil penaltu proti Hostouni. Máš tyhle situace rád a podle čeho se rozhoduješ kam skočit?
"Co se týče penalt, tak si nemyslím, že jsem na ně nějaký expert. Jsem rád, že jsem tuhle chytil a pomohl jsem alespoň k bodu, i když je škoda, že se nevyhrálo. Kdyby se získaly tři body, tak chycená penalta působí úplně jinak. Třeba ten bod bude ještě důležitý. Každopádně tyhle situace nemám rád, je to taková náhoda. Když to střelec dobře kopne, tak nemám šanci. Naopak když ji chytím, tak je to paráda. Do poslední chvíle sleduji hráče a jeho nastavení těla. Čekám a skáču na stranu, kam si myslím, že to půjde. Nikdy jsem se ale nepovažoval za penaltového experta. Je to pozitivum, moc penalt jsem nechytil. Je to spíše takové zvýšení sebevědomí. Snad to tým nabudí do dalších zápasů."