Nobst věří v boj o první flek. Přímák? Asi do toho dávám více mozku, směje se
Po několika letech se do Chomutova vrátil místní rodák Dominik Nobst, který byl součástí posledního třetiligového kádru severočeského celku. V soutěžním utkání debutoval proti Aritmě a hned po třech minutách na hřišti skóroval a poslal tým Ladislava Doksanského a Tomáše Smoly do dalšího kola MOL Cupu. V rozhovoru pro klubový web mluvil o gólu, svém příchodu, vlivu nejlepšího kamaráda Jana Kopty, ale také o cílech a o tom, proč bude chybět v prvním kole.
Dominiku, věřil jste si na přímý kop? Bylo jasné, že na něj půjdete vy?
"Jasné to nebylo, je nás určených více. Když jsem ale přišel na hřiště, tak jsem si věřil. Říkal jsem si, že to z této vzdálenosti umím trefit. Takže jsem si to vzal, kluci mě k tomu pustili a spadlo to tam. Jsem rád za takovou premiéru."
Pamatujete si, kdy naposledy jste se takhle trefil?
"Když jsem hrál teď rok a půl v Perštejně, tak jsem tam tři až čtyři góly dal. Dřív jsem to nekopal, protože jsem to neuměl takhle trefit, ale poslední dobou jsem do toho dal asi mozek. Občas mi to tam spadne."
Máte za sebou těžký zápas s Aritmou. Jak byste ho charakterizoval? Z tribuny to místy vypadalo docela tvrdě.
"Oni byli šikovní a měli v kádru samé mladé hráče, nejstarší kluk byl snad ročník 1998. Poměrně mladý, šikovný, bojovný a agresivní tým v napadání. Nenechávali nás rozehrávat, rozhodla naše zkušenost. V důležitých situacích jsme byli silnější a takticky vyspělejší.
Jak máte rád pohárové zápasy? V Perštejně jste je nehrál, předtím v Mostě ano.
"V Perštejně jsme pohár hráli, sice to nebyl MOL Cup, ale nějaký Ústecký. Nevadí mi to, když je to o víkendu, ale když to vstupuje do týdne a nabalí se k tomu soboty, tak je to náročný. Zvláště když chodíme do práce. Když pak ale přijede nějaký hezký soupeř, jako České Budějovice v minulém roce, tak je to příjemný."
Jak se urodil váš přesun do Chomutova? Sehrál roli Jan Kopta, se kterým jste velcí kamarádi?
"Byl to velký tahák, jsme od dětsví nejlepší kamarádi, ale faktorů bylo více. Já jsem v Perštejně cítil, že si chci zahrát vyšší soutěž a naskytly se mi nějaké možnosti. Vyhrál Chomutov, a to i z hlediska, že jsem tady hrál, mám tu kamarády a pocházím odsud. Takže to nějak rozhodlo, jsem za to rád."
Jaké máte letos cíle?
"I v Perštejně jsme chtěli hrát nahoře, ale jaro se nám nevydařilo. Kluci skončili v B třídě, nějak se to odhlásilo. Co se týče Chomutova, tak bych chtěl, abychom hráli nahoře. Vím, že to Záďa (Radek Zaťko, pozn. redakce) vyhlašuje dlouhodobě, ale když jsem přišel do kabiny a viděl jsem sílu, chemii a tu partu, tak věřím, že budeme hrát nahoře. Když se na začátku dostaneme na vlnu, tak můžeme hrát klidně o prvního fleka."
Když jste tu hrál v Chomutově v ČFL, tak jste hrál spíše v obraně. Mám dokonce pocit, že jste i přitvrdil...
"Když jsem tu byl naposledy, tak mi bylo snad devatenáct a byl jsem hubeňour. V soubojích jsem spíše odpadal. Za ty roky jsem ale kila nabral a je jednodušší souboje ustát. Za kariéru jsem odehrál snad všechny posty, hrál jsem pravého beka, stopera. Jen jsem nechytal, jinak mám v životopise všechno. Střední záloha mi svědčí více, cítím se tam dobře. Rád zakončuji a dávam góly, jsem tam spokojenější. Zvládnu odehrát ale zápas i na stoperovi. Právě proto si i myslím, že jsem byl vhodná varianta pro trenéra. Zvládnu odehrát více postů.
V prvním kole budete chybět. Tak nám řekněte, co se děje.
"Je to tak, budu se ženit. Máme svatbu sice až v jednu odpoledne, ale to by mi budoucí manželka asi neodpustila, kdybych místo příprav někde odehrál zápas. Poté už budu normálně furt, trenérovi jsem to řekl a počítal s tím. I díky tomu byla sestava taková, jaká byla. Já doufám, že až nebudu mít svatby, že budu normálně hrát a že pro tým budu prospěšný a důležitý.
